Jak jsem poznal, že jsem se zmýlil aneb není to ten pravý/á.

4. 2. 2012 0:20
Rubrika: Nezařazené | Štítky: tema:vztahy , soutez

Vezmeme to dnes z opačné stránky, každý dokáže říci, jak to udělat a často se mu to povede, ale jen dílem náhody, v horším případě vůbec.

Zvolila jsem si životní motto : ,,Poučte se z mých chyb´´.

Že nebudu dokonalá? To je při představě jen jediného člověka, kterého zachránily od jisté zkázy nepatrný detail.

Spousta našich vztahů vzniká jen náhodou, což se většinou týká dvou citově zraněných lidí, popř. jako uměle vytvořený vztah osob, které jen potřebovaly najít partnera, aby se každý den nevracely do prázdného bytu. Mnoho z nás však nemá žádné představy ani požadavky na partnera,nebo z nich naopak ze strachu o to, že by mohl být sám slevuje.

Kam až ale můžeme zajít?

Určitě je dobré si nějaké základní požadavky vytvořit.Pokud ráda běhám po horách, nemohu žít zbytek života s milovníkem gaučingu. Podobné je to ve vztahu i s vírou.

Že jsem moralista? Ne, to bych nerada.... Životem vedou jen dvě cesty, cesta, která Boha přijímá a ta druhá, která ho odmítá. Člověk si vytváří názory a vyhraňuje se celý život, proto je důležité, abyste věděli ,kam pravděpodobně váš partner půjde.Nikdo totiž nevydrží stát celý život ve středu, ať si to připouštíme nebo ne, je to pro takto smýšlejícího člověka vyčerpávající, a tak trvale neudržitelný stav.

Sama jsem se rozhodla být s mužem, jehož názor na víru byl neutrální, znala jsem ho dlouho a viděla jsem v něm obraz ideálního partnera. Byl milý, empatický a ještě ke všemu romantik, neuměla jsem si představit, že bych někdy mohla najít někoho lepšího.

Ale postupem času si našel svou cestu, k mé smůle ale byla opačná, než byla ta má. Objevovaly se nové a nové problémy, čím víc dal jeden z nás do své cesty, tím víc ten druhý trpěl. Většinou ustupuje ten, kdo je k tomu veden a to svět neumí, pomalu a jistě jste tedy nuceni překračovat veškeré morální a etické hranice. Ze začátku si možná uvědomujete, že jdete slepou ulicí, ale časem se vám povede v sobě vytvořit pocit, že i ona jednou musí být probourána a že vlastně neděláte nic špatného.Ale i přesto zjistíte, že takovýto vztah se nedá zachránit.Pokud jsou dva lidé hodně odlišní, ať už je to cokoli, bude vždy založen na kompromisech, které v sobě mají nenápadně ukryté slovo sobectví.

Vztah musí růst, partneři se pro sebe musí umět obětovat a v těžkých chvílích chápat jeden druhého.To ale v neustálých zraněních, ať už jde o hádky o hranicích, trávení společného času nebo hodnotách nejde.

Takový vztah časem pohltí a zničí vás, vašeho partnera i vztah k Bohu a lidem okolo.Odejdete z něj zranění, nenaplnění a nebudete schopni existovat sami, pravděpodobně se od toho druhého neodpoutáte a vznikne vtah-nevztah plný hříchu a nenávisti, popř. použijete jako náplast někoho třetího, kdo by mohl být tím vysněným princem/princeznou. Ale kdo nedokáže(nemůže) dávat, nemůže ani brát. Proto proměníte onoho pana/paní dokonalou v trosku tím, že ji/ho vysajete.

Že už jste došli až sem? Radím dobře! Seberte se a dejte to Bohu. Běžte na mši, schromáždění,za zpovědníkem nebo blízkým sourozencem v Kristu.

Sama jsem byla tak daleko, Bůh pro mě znamenal jen kouli u nohy a někoho, na koho už jsem dávno zapomněla.Prosila jsem ho aby mi ukázal muže, o kterém mohu říct, že je vzorem pro moje další rozhodování.

I on má smysl pro humor ,).Byla jsem nucena sedět s jistým člověkem na jistém místě u velmi nepříjemné povinnosti a on mou přítomností asi taky nebyl zrovna nadšen.Člověk, kterého dny, měsíce a roky denně míjím.Nikdy jsem jeho přítomnost nevyhledávala, byl pro mě vzduch....V tu chvíli jsem ale věděla, že tento muž je obrazem Bohem milovaného syna, který bude jednou darem své ženě.

Jaký že byl? Jen obyčejný, celkem stydlivý, ale milý a ochotný....měl stejné zájmy jako já, dával svůj čas dobrovolně z lásky druhým a měl rád to, co jsem kdysi milovala já - Boha.

V jeho přítomnosti mi začalo na Bohu znovu záležet, chtěla jsem být stejně proměněná jako on....

Ten den mě Bůh vyprostil z pout bývalého vztahu....

Jestli to byl ten pravý? Nebyl...Že to zní divně?

Pán si ho povoval ke službě a já sama vidím, že stavět se proti Jeho vůli je sobecké a nekončí to dobře ,).

Tento muž se tedy nikdy nedozví, jak si ho Bůh použil, ale dnes už aspoň tuším, jak poznat toho potencionálně pravého od člověka, kterému se mám obloukem vyhnout :)).

 

Zobrazeno 2921×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz